Thajsko - Ko Samet

Včera jsme dorazili do Thajska a zahájili relax na ostrově Ko Samet. Je tu krásně a my si jen lebedíme. Musíme říct, že si to taky pořádně zasloužíme! Náš přesun z Kambodži byl totiž dost náročný, hektický a dosti improvizovaný - to je zkrátka Asie. V jednu ráno nás dle dohody vyzvedl autobus, ale od té chvíle bylo vše jinak, než bylo slíbeno a vymyšleno. Výčet těch největších špeků a zrad:

• Autobus s nápisem HighClass Express měl porouchanou klimatizaci i větráky. Proto není divu, že v něm bylo na umření a to i přes to, že se to řidič snažil vykompenzovat jízdou s otevřenými dveřmi.
• Na hranicích mezi Kambodžou a Thajskem nás z busu vyhodili a řekli, že na další straně hranice na nás bude čekat minivan. který nás odveze dál. To by bylo ok, ale vše s čím nás vyslali hledat přípoj byl malinký červený štítek nalepený na tričku - ani jízdenku nám nenechali.
• Po úspěšném vstupu do Thajska jsme tedy hledali náš minivan. Ze všech stran na nás klasicky křičeli motorkáři, taxikáři a tuk tukáři. Nikdo, kdo by alespoň zdalekoa vypadal jako řidič minivanu se k nám nehlásil. Až po nějaké chvíli nám nějaký místňák řekl, že viděl všechny lidi s červenou nálepkou lézt do "támhletoho" náklaďáku. Když jsme k němu došli, chtěli jsme se jednoduchými otázkami ujistit, zda jsme správně. Místo odpovědí jsme se dočkali akorát nepříjemného pokřikování ve stylu "už tam konečně vlezte." Na korbě náklaďáku jsme nakonec opravdu ujeli jen pár kilometrů a poté přesedli do slibovaného minivanu.
• Výstupním místem z minivanu mělo být dle dohody autobusové nádraží ve městě Pattaya. Místo toho jsme byli vyhozeni na okraji města u velké výpadovky, kde nám nebyl nikdo schopen kloudně poradit, jak se dostat dál - nikdo včetně našeho posledního řidiče neuměl ani slovo anglicky a ani rukama nohama si nechtěli povídat. Následující dlouhý příběh zkráceně: u silnice jsme si stopnuli auto, to nás zavezlo k dalšímu minivanu, ten nás zavezl na autobusové nádraží ve městě Rayong a odtud jsme se místní mhd opět na korbě náklaďáku dostali do Ban Phe, odkud jsme již konečně lodí zamířili na ostrov Ko Samet.