Phnom Penh

Hranice království Kambodža jsme překročili po řece Mekongu, po kterém jsme se plavili rychlo lodí, na kterou jsme se nalodili ještě ve Vietnamu, ve městě Chau Doc. Na hraničním přechodu proběhlo až na dva nevrácené dolary z poplatku za víza vše hladce. Po poledni jsme zakotvili v přístavu v hlavním městě Phnom Penh. Na molu už na nás zcela podle očekávání čekali místní taxikáři a tuk tukáři, kteří se mohli přetrhnout o to, kdo nás uloví a někam odveze. Smůla pro ně, že jsme se rychle podle mapy stažené v mobilu zorientovali a věděli, že od ulice s levnými hotely jsme jen několik set metrů daleko. Vydali jsme se tedy pěšky a během půl hodiny jsme byli ubytovaní a připravení na průzkum města. Jako první jsme se však zastavili na naše první kambodžské jídlo a ochutnali Lok Lak – hovězí maso s rýží a zeleninou.

Jen po několika málo projitých blocích jsme došli k závěru, že doprava ve městě není vůbec tak plynulá a pro chodce nenáročná, jako tomu bylo ve Vietnamu. V centru jezdilo zhruba srovnatelné množství motorek, nicméně zde výrazně přibylo aut. To, že nikdo ani náznakem neřeší přednost chodcům, by bylo v pořádku, ale na rozdíl od ostatních asijských měst, které jsme dosud navštívili, se tu nikdo neobtěžuje s tím, aby nás při přecházení silnice alespoň objel. Nevadí, snažíme se přizpůsobit a odkoukat způsob korzování od místních. Pro první den jsme se rozhodli pro nenáročný program, kdy jsme sledovali všechny místní památky pouze z venku – prohlédli jsme si mimo jiné národní muzeum, královský palác, mnoho chrámů, hlavní bulváry, centrální tržiště a mnoho dalšího. Den jsme zakončili skvělou večeří a popíjením s přáteli z Česka, které jsme tu částečně náhodou potkali.

Druhý den ráno jsme v Phnom Phen vyhledali slušně vyhlížejícího tuk tukáře a pronajali si jeho služby na celé dopoledne. Usmlouvali jsme slušnou cenu, za kterou nás odvezl na dvě významná místa, připomínající zločinecké řádění Rudých Kmérů na území Kambodži v letech 1975 – 1979. Cesta tut tukem byla zdlouhavá a po cestě jsme se celou dobu dusili prachem a smogem, který byl v ulicích Phnom Penh ve velké koncentraci. První zastávkou byly asi 15 kilometrů vzdálené Killing field, kde byli masově popravováni odpůrci režimu Rudých Kmérů – vražděni zde byli nejen opravdoví odpůrci revolučního hnutí, ale také obyčejní lidé spolu s jejich celými rodinami včetně dětí. Vše se řídilo dvěma jednoduchými pravidly – pokud se chceš zbavit plevele, musíš odstranit i kořeny a je lepší zabít omylem pár nevinných, než vynechat jednoho nepřítele. Díky skvěle namluvenému audio průvodci byla návštěva Killing field silným zážitkem. Ve stejném duchu jsme poté pokračovali na naší druhé zastávce, která zahrnovala prohlídku věznice S-21 (Toul Sleng Genocide Museum), ve které byli umučeni další tisíce „odpůrců“ revoluce. Obě místa rozhodně není lehké navštívit, přece jen se nejedná o klasický relaxační turistický zážitek, my však návštěvu doporučujeme – jedná se o kousek historie, na který by se mělo pro výstrahu dalším generacím pamatovat.

Po návratu z tuk tuk výletu jsme zvolili procházku po zbývajících památkách, nejvíce nás zaujal na malém kopečku umístěný chrám Wat Phnom, který je obehnán nádherným parkem. Večer se nesl ve znamení loučení s Longim, který o půlnoci nasedl na noční spací bus do Saigonu, ze kterého poté letěl zpět do České republiky. Během nočního popíjení jsme ochutnali další novinky – vařené šneky po kambodžsku a konečně také kobylky a cvrčky rozličných velikostí.

Tipy a postřehy:

  • V Kambodži se oficiálně platí měnou zvanou Ries. V praxi tu však v oběhu kolují kromě Ries také americké dolary. Ve spoustě obchodů zde mají ceny přímo v dolarech a mezinárodní bankomaty vydávají pouze dolary, ne místní měnu. Na každém rohu pak lze tyto měny libovolně směňovat. Při placení můžete obě měny kombinovat, což se často také děje při vracení peněz. Pokud někdy do Kambodži přijedete, seznamte se předem s aktuálními kurzy a připravte se na neustálou potřebu počítat a převádět.
  • Cesta tuk tukem na Killing fields je poměrně dlouhá a vede skrze velmi špatné úseky silnice, kde se zvedají dusná oblaka prachu. Pokud chcete ušetřit vaše plíce, pořiďte si na tuto cestu roušku. A nezapomeňte také na brýle!